|
|
Sejdeme se v litorálu: Diverzita symbiontů lišejníků čeledi Verrucariaceae
Schmidtová, Jana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Lišejníky jsou organismy tvořené několika symbiotickými partnery, z nichž nejdůležitější je houba (mykobiont) a řasa či sinice (fotobiont). Přestože většina lišejníků je terestrická, některé lze nalézt i ve vodním prostředí. Černé korovité lišejníky z čeledi Verrucariaceae (Verrucariales, Eurotiomycetes, Ascomycota) se dokázaly tomuto prostředí velmi dobře přizpůsobit a tvoří často dominantu mořského pobřeží v těsné blízkosti kolísající vodní hladiny. Schopnost těchto lišejníků obývat nejrůznější prostředí je spojována s jejich neobvykle širokou škálou fotobiontů. Přesto však u většiny z nich není tento symbiont známý. Tato práce zkoumá diverzitu lišejníků čeledi Verrucariaceae v litorální zóně pobřeží Baltského a Severního moře, vztahy mezi symbionty a spojitost mezi diverzitou lišejníků a gradientem salinity. Pomocí metabarcodingu zjišťuje diverzitu volně žijících řas v okolí studovaných lišejníků a symbiotické řasy porovnává s fotobionty, nalezenými v lišejnících. Mykobionti a fotobionti byli identifikováni pomocí ITS a 18S rDNA. Nalezeno bylo celkem devět linií mykobiontů i fotobiontů. Nejčastějším lišejníkem se ukázal být druh Hydropunctaria maura se svým fotobiontem Pseudendoclonium submarinum. Pro řadu lišejníků je zde jejich fotobiont popsán molekulárně poprvé. Objevení mnoha molekulárně...
|
|
|
Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur
Lukeš, Pavel ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur" pojednává o zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska ke třem pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní důraz je kladen na bilaterální podporu, kterou tři severské státy poskytly Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur, zvláště do EU. Práce se snaží vysvětlit, co vedlo severské státy k tak výrazné podpoře pobaltských států v devadesátých letech a jaké motivy lze za touto podporou najít. Přestože je hlavní důraz kladen na vývoj v devadesátých letech, práce se stručně věnuje i historii vztahů mezi severskými a pobaltskými státy. Tento náhled do historie umožní určit změny, ke kterým došlo v zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska k pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní teze práce je založena na tvrzení, že přestože severské státy měly několik důvodů pro podporu pobaltských států, bezpečnostní motivy lze považovat za hlavní důvod aktivní zahraniční politiky severských států v Pobaltí. Práce poskytuje přehled motivů severských států, které je vedly k podpoře pobaltských států a zároveň se snaží poukázat na rozdíly a podobnosti v zahraniční politice tří severských států k Estonsku, Lotyšsku a Litvě.
|
|
|
Aktuální vztahy Švédska a Ruska v kontextu narušování švédského teritoria
Schneider, David ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Hlavním tématem této bakalářské práce jsou vzájemné vztahy mezi Švédským královstvím a Ruskou federací. Tyto vztahy jsou analyzovány s ohledem na historickou zkušenost, kdy základním teoretickým východiskem pro zkoumání je koncept učení se v mezinárodních vztazích. Primárním cílem této práce je kritické zhodnocení švédsko-ruských vztahů v posledních letech se zaměřením na narušování švédského prostoru (tzn. teritoriálních vod ponorkami, příp. vzdušného prostoru vojenskými letouny) objevujícího se již od studené války jako formujícího rysu současných vztahů mezi oběma zeměmi. Ze závěrů práce vyplývá, že historické události jako nedávné incidenty s ponorkami ve švédských vodách vedly k ještě větší nedůvěře a negativnímu vnímání Ruska.
|
host ::
RSS.